|
|
Design lůžka pro anesteziologicko-resustitační oddělení (ARO)
Andrášová, Lenka ; Buganská, Tamara (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou a návrhem designu speciálního nemocničního lůžka určeného pro anesteziologicko-resuscitační oddělení. Návrh vychází z normy ČSN EN 60601-2-52. Lůžko je přizpůsobeno použití na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nejen svým vzhledem, ale i jeho funkcemi. Návrh klade důraz na dodržení ergonomie, na bezpečnost a potřeby pacienta i personálu a možnost snadné údržby lůžka. Za zvláště inovativní prvky lze považovat např. systém bazální stimulace umístěné na lůžku, užitá barevnost, rozšíření držáků infuzních stojanů, uchycení čela postele pod ložnou plochu v případě, kdy není žádoucí. Lůžko bylo vytvořeno s cílem dosažení pacientova komfortu.
|
|
|
Vzájemná spolupráce sester a rodinných příslušníků a jejich náhled na pacienty hospitalizované na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
DAŇKOVÁ, Pavlína
Tato diplomová práce se zabývá problematikou návštěv na anesteziologicko-resuscitačních odděleních, vzájemnou spoluprací, komunikací a náhledem sester i rodinných příslušníků pacientů na pacienty. Prvním cílem bylo zmapovat vzájemnou spolupráci sester a rodinných příslušníků pacientů hospitalizovaných na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, druhým cílem bylo zjistit, jaký mají sestry a rodinní příslušníci náhled na tyto pacienty. Těchto cílů bylo dosaženo prostřednictvím jednak kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů, kterých se účastnili rodinní příslušníci pacientů, dále prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí dotazníků, kterého se zúčastnily sestry pracující na anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Z výzkumu vyplývá, že sestry mají otevřený pozitivní přístup k podpoře rodiny pacienta, spolupráce sester s rodinnými příslušníky nesouvisí s náročností směny, ale náročnost směny ovlivní, kolik času sestra stráví s rodinou pacienta a náhled na pacienta nesouvisí ani se vzděláním, ani s délkou praxe sestry. Pro rodiny je velmi těžké spatřit svého blízkého hospitalizovaného na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, doprovázejí je velmi negativní pocity, dále rodinní příslušníci očekávají od sestry, že se bude chovat a jednat tak, jak předurčují její role. Rodiny obvykle chtějí být nápomocné při péči o jejich blízkého a pozitivně vnímají, pokud je sestra ochotná, iniciativní, nápomocná a nevyhýbá se jim, negativně na rodiny působí pro ně neznámý a cizí vzhled oddělení, ale i jejich blízký člověk, který bojuje o život. Výstupem z této práce je návrh informačního letáku, který mohou využít sestry pro edukaci návštěv anesteziologicko-resuscitačních oddělení, na němž naleznou základní informace o oddělení, základní pokyny i popis pacienta s názornou ilustrací.
|
|
|
Péče o výživu u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
BABIKOVA, Taťána
Bakalářská práce se věnuje problematice péče o výživu u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Nejčastější příčinou neschopnosti normálně přijímat potravu v akutní medicíně jsou rozsáhlé operace, traumata, nádory nebo infekce. Z počátku je nutné živit nemocného pouze parenterálně. Po obnovení střevní pasáže je zatěžován střevní trakt pomocí enterální výživy. Je tedy důležité zvolit správné metody, aby jejich kladný efekt byl co největší. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Cílem této práce je zmapovat péči o výživu u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Pro tento cíl jsme si stanovili následující výzkumné otázky: Jak sestry pečují o pacienty s parenterální výživou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení? Jak sestry pečují o pacienty s enterální výživou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení? K realizaci empirické části bakalářské práce jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů se všeobecnými sestrami. Výzkumný soubor tvořilo 6 všeobecných sester. Rozhovory byly doslovně přepsány do Microsoft Word 2016. Získané informace byly kódovány a poté kategorizovány. Výzkumné šetření probíhalo během dubna 2020. Šetření ukázalo, že všeobecné sestry mají v problematice výživy dostatek znalostí a dokážou samostatně pečovat o pacienty s parenterální nebo enterální výživou. Dozvěděli jsme se, že na anesteziologicko-resuscitačním oddělení se v první řadě zahajuje parenterální výživa, a to většinou přes CŽK nebo výjimečně přes PŽK. Po stabilizaci pacienta se pozvolna přechází na výživu enterální, formou tzv. sippingu až k úplnému nasazení enterální výživy, nejčastěji přes NGS nebo per os. Výsledky šetření jsou realizovány v návrhu semináře pro sestry, který bude sloužit k prohloubení jejich vědomostí o této problematice.
|
|
|
Péče o dýchací cesty pacienta s tracheostomickou kanylou na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení
PEŠKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dýchací cesty pacienta s tracheostomickou kanylou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Práce je rozdělena do dvou částí. Na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií dýchacích cest. Následně objasňuje pojmy jako je anesteziologicko-resuscitační oddělení a tracheostomie. Zabývá se krátce historií tracheostomie, jejím významem a druhy, indikacemi a v neposlední řadě popisuje samotnou péči o dýchací cesty. Péče o dýchací cesty seznamuje s problematikou odsávání z dýchacích cest, zvlhčování vzduchu, lavážováním dýchacích cest, ale také péčí o dutinu nosní a dutinu ústní. Teoretická část neopomíná ani tolik důležitou komunikaci pacientů s tracheostomií. Pro empirickou část práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti ošetřujícího personálu v souvislosti se zavedením tracheostomické kanyly na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Druhým cílem bylo zmapovat dodržování postupů ošetřujícího personálu v péči o dýchací cesty pacienta s tracheostomií na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 22 předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořila skupina 10 sester vykonávajících svou profesi na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení Nemocnice České Budějovice. Výsledky práce ukázaly, že teoretické znalosti sester v oblasti péče o dýchací cesty u pacienta s tracheostomií jsou celkem dobré, ale našli se i jedinci, kteří by mohli své znalosti prohloubit. Z výsledků práce můžeme usuzovat to, že pacientům je poskytována kvalitní ošetřovatelská péče. Přestože sestry mají na oddělení daný standard v péči o dýchací cesty u pacienta s tracheostomií, bylo by přínosné pro ně i pro pacienta, aby své znalosti více prohloubily a doplnily své nedostatky, alespoň formou samostudia.
|
|
|
Vybrané nelékařské profese a jejich uplatnění v poskytování ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
DAŇHELOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá vybranými nelékařskými profesemi a jejich následným uplatněním poskytování ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Cílem bylo zjistit znalosti vrcholového, středního, liniového managementu na legislativní ukotvení kompetencí vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a porovnat uplatnění kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků v rámci poskytování ošetřovatelské péče na ARO. Pro splnění těchto cílů jsme si stanovili tyto výzkumné otázky: Jaké znalosti má vrcholový, střední, liniový management na legislativní ukotvení kompetencí vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků (všeobecná sestra, praktická sestra, zdravotnický záchranář, zdravotnický asistent) na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Jaké uplatnění mají vybraní nelékařští pracovníci v poskytování ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem devět respondentek ze čtyř nemocnic. Výzkumný vzorek tvořily tři hlavní sestry jednotlivých nemocnic, tři vrchní sestry a tři staniční sestry pracující na ARO. Výsledky výzkumu ukazují, že zdravotnický asistent, nyní praktická sestra, na ARO nepracují buďto z důvodu malého množství kompetencí, které mohou vykonávat sami nebo. Dále výsledky ukazují, že většinové zastoupení v ošetřovatelském týmu na ARO tvoří všeobecné sestry. Jako další Výsledky ukázaly, že většina dotazovaných sester se orientuje v legislativních změnách.
|
|
|
Invazivní zajištění kriticky nemocného pacienta na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
HROMADA, Přemysl
Předmětem a cílem této práce bylo sledovat a popsat možnosti invazivní monitorace na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Pozornost byla zaměřena na výzkum znalostí druhů invazivní monitorace pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení na pracovních pozicích zdravotní sestra a zdravotnický záchranář. Bylo provedeno porovnání znalostí druhů invazivní monitorace uvedených pracovníků v podmínkách dvou vybraných nemocnic - Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace a Nemocnice České Budějovice, a.s. K dosažení uvedených cílů bylo nutno nejprve nastudovat druhy invazivní monitorace a teoreticky popsat vybrané druhy monitorace. Následně byl proveden praktický kvalitativní výzkum znalostí v této oblasti. Tento výzkum byl proveden technikou polostrukturovaných rozhovorů s náhodně vybranými pracovníky anestezioogicko-resuscitačních oddělení na pracovní pozici zdravotní sestra a zdravotnický záchranář uvedených nemocnic. Poznatky získané z rozhovorů byly následně zpracovány formou tabulek a na tomto základě byly informace získané v rámci obou nemocnic u zkoumaného souboru pracovníků vzájemně porovnány. Přínosem této práce je získání poznatků a informací vypovídajících o znalostech pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení v oblasti invazivní monitorace kriticky nemocného pacienta. Bylo zjištěno, že znalosti pracovníků závisejí na tom, s jakými druhy invazivní monitorace se tito pracovníci na daném oddělení nejčastěji setkávají. Vzhledem k tomu, že v prostředí krajské nemocnice se pracovníci setkávají často s více druhy invazivní monitorace, jsou jejich znalosti širší, než znalosti pracovníků v podmínkách nemocnice okresní.
|
|
|
Invazivní monitorace kriticky nemocného pacienta na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
HROMADA, Přemysl
Tato práce popisuje současný stav zajištění intenzivní péče o kriticky nemocné pacienty na ARO, dále se věnuje pojmu kriticky nemocný pacient, invazivní monitoraci a také seznamuje s oddělením ARO a předmětem jeho činnosti. Z hlediska invazivní monitorace kriticky nemocného pacienta jsou v teoretické části této práce uvedeny jednotlivé způsoby monitorace kardiovaskulárního systému. U každého z těchto způsobů monitorace KVS je popsán předmět a význam této monitorace, její indikace, kontraindikace, techniku provedení, ale také možné komplikace a v neposlední řadě i ošetřovatelská péče, která je zásadní v péči o kriticky nemocného pacienta. Praktická část této práce sleduje a porovnává znalosti pracovníků ARO Nemocnice České Budějovice a Jihlava týkající se jednotlivých způsobů invazivního monitorace KVS. Předmětem a cílem této práce bylo sledovat a popsat možnosti invazivní monitorace na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Po uvedení druhů invazivní monitorace byla pozornost dále věnována výhradně monitoraci kardiovaskulárního systému. Práce je zaměřena na výzkum znalostí druhů invazivní monitorace pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení. Bylo provedeno porovnání znalostí druhů invazivní monitorace pracovníků v podmínkách dvou vybraných nemocnic - Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace a Nemocnice České Budějovice, a.s. K dosažení uvedených cílů bylo nutno nejprve nastudovat druhy invazivní monitorace a teoreticky popsat vybrané druhy monitorace. Následně byl proveden praktický kvalitativní výzkum znalostí v této oblasti. Tento výzkum byl proveden technikou polostrukturovaných rozhovorů s náhodně vybranými pracovníky anesteziologicko-resuscitačních oddělení uvedených nemocnic. Poznatky získané z rozhovorů byly následně zpracovány formou tabulek a na tomto základě byly informace získané v rámci obou nemocnic u zkoumaného souboru pracovníků vzájemně porovnány. Přínosem této práce je získání poznatků a informací vypovídajících o znalostech pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení v oblasti invazivní monitorace kriticky nemocného pacienta. Bylo zjištěno, že znalosti pracovníků závisejí na tom, s jakými druhy invazivní monitorace se tito pracovníci na daném oddělení nejčastěji setkávají. Vzhledem k tomu, že v prostředí krajské nemocnice se pracovníci setkávají často s více druhy invazivní monitorace, jsou jejich znalosti širší, než znalosti pracovníků v podmínkách nemocnice okresní.
|
|
|
Péče o dárce orgánů na anesteziologicko resuscitačním oddělení
BURDA, Michal
Transplantologie je zásadní obor medicíny, který podléhá legislativním normám a mezinárodním úmluvám, ale musíme ho chápat především jako etický problém, který řeší zásadní životní rozhodnutí a záchranu lidského života. Není ale jen o medicínské stránce. Samotným operacím předchází dlouhé přípravy, mnoho vyšetření a především také ošetřovatelská péče. Jelikož je tento obor medicíny velice obsáhlý, neexistuje velké množství publikací zabývající se obecnými informacemi. Z toho důvodu byla vytvořena tato práce, za účelem sjednocení informací týkajících se transplantační medicíny, a především pak informací týkající se dárců orgánů a péče o ně. Teoretická část této práce se zabývá celým spektrem činností, které předcházejí samotné transplantaci. Obsahuje historii, legislativu, základní pojmy transplantologie, rozdělení dárců orgánů, stanovení mozkové smrti, péči o dárce orgánů, koordinaci transplantací, národní zdravotní registry. Praktická část především zmapováním postupů v ošetření diagnostice a přístupu k dárcům na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení vybraných nemocnic. Dále pak porovnáním postupů v režimu péče na jednotlivých odděleních. V rámci tohoto výzkumu bylo použito polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými pracovníky anesteziologicko-resuscitačních oddělení a tyto výsledky jsou následně vyhodnoceny a zpracovány. Závěrem je třeba říci, že je o dárce orgánů v naší republice dobře postaráno. I přes některé teoretické nedostatky, které by chtělo doplnit, je zřejmé, že pracovníci dbají zavedených postupů a řídí se nejnovějšími pokyny dodávanými přímo jednotlivými transplantačními centry. Toto tvrzení doplňují i čísla, která potvrzují vzrůstající tendenci a kvalitní práci českých zdravotnických pracovníků a lékařů. Česká republika patří v nynější době k předním zemím srovnatelným se světovými transplantačními centry.
|
|
|
Problematika ošetřování pacienta s polytraumatem
DVOŘÁKOVÁ, Barbora
Polytrauma je poranění jednoho a více orgánových systémů nebo tělních oblastí, jejichž vzájemná kombinace a rozsah zranění může vést k bezprostřednímu ohrožení života. Polytraumata jsou v žebříčku úmrtnosti na prvním místě ve věku 1 45 let. Významnou roli u polytraumat hraje nejen včasná neodkladná péče, ale také kvalitní ošetřovatelská péče. Ošetřování pacienta s polytraumatem vyžaduje kvalitně provedenou fyzicky i psychicky náročnou ošetřovatelskou péči. Cílem práce bylo zjistit: 1. Zda mají sestry na ARO, JIP a standardním oddělení znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. 2. Jaká jsou specifika práce sestry na ARO, JIP a standardním oddělení při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem. 3. Jaký je rozdíl při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení. Výzkumné otázky: 1. V čem vidí sestry ARO největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 2. V čem vidí sestry JIP největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 3. V čem vidí sestry standardního oddělení největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 4. Jak sestry ARO pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 5. Jak sestry JIP pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 6. Jak sestry standardního oddělení pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 7. Jaké mají sestry ARO možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 8. Jaké mají sestry JIP možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 9. Jaké mají sestry standardního oddělení možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byly nestrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, jednotce intenzivní péče úrazového oddělení a standardním oddělení úrazové chirurgie. Šetření bylo anonymní. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry na ARO, JIP a standardním oddělení mají znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. Bylo vypozorováno, že pečují o potřeby pacienta a veškeré činnosti, které provádí, jsou v souladu se standardy ošetřovatelské péče. Mají přehled o komplikacích, které u polytraumatizovaného pacienta mohou nastat. Dále bylo zjištěno, že ke specifikům mezi jednotlivými, výše zmíněnými odděleními patří především rozdíl v komunikaci s pacientem. Také je z výsledků patrné, že na ARO a JIP je pacientovi s polytraumatem poskytována péče akutní, zatímco na standardním oddělení se jedná spíše o péči následnou. Zjistili jsme, že rozdílem při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení je komunikace s pacientem. Na ARO je komunikace s pacientem minimální, převažuje práce s monitory. Na JIP a standardním oddělení se sestry potýkají s jinými problémy. Jedná se o nedostatek prostoru a přístrojového vybavení na JIP. Péče o pacienta s polytraumatem na standardním oddělení, který je například nesoběstačný, vyžadující neustálou péči a pozornost sestry, je tady fyzicky a psychicky náročná. Podle sester není úplně dostatečná. Jako důvody uvádí velké množství pacientů, nedostatek lůžek, zvýšený dohled u některých pacientů a v neposlední řadě přibývající sesterskou dokumentaci. Tím vzniká problém související s komunikací sestry s pacientem na standardním oddělení. Sestry tady si uvědomují, že efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkosti a stresu, pomáhá zmírňovat bolest, snížit počet komplikací a urychluje rekonvalescenci. Na podkladě bakalářské práce by bylo zajímavé připravit seminář pro ošetřující personál ARO, JIP a standardního oddělení pro zdokonalení v návaznosti ošetřovatelské péče o pacienta s polytraumatem.
|
|
|
Design lůžka pro anesteziologicko-resustitační oddělení (ARO)
Andrášová, Lenka ; Buganská, Tamara (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou a návrhem designu speciálního nemocničního lůžka určeného pro anesteziologicko-resuscitační oddělení. Návrh vychází z normy ČSN EN 60601-2-52. Lůžko je přizpůsobeno použití na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nejen svým vzhledem, ale i jeho funkcemi. Návrh klade důraz na dodržení ergonomie, na bezpečnost a potřeby pacienta i personálu a možnost snadné údržby lůžka. Za zvláště inovativní prvky lze považovat např. systém bazální stimulace umístěné na lůžku, užitá barevnost, rozšíření držáků infuzních stojanů, uchycení čela postele pod ložnou plochu v případě, kdy není žádoucí. Lůžko bylo vytvořeno s cílem dosažení pacientova komfortu.
|
host ::
RSS.